Collegium Vám hraje stále!

Podporujeme-umelce_2

Sledujte nás a objevujte svět barokní hudby v nových souvislostech!

Uvádíme zbrusu nová videa a nejpozoruhodnější kousky z diskografie Collegia Mariana.

Taneční improvizace na Telemannovu Fantasii d moll č. 3

Jana Semerádová – flauto traverso

Alice Petit – taneční improvizace

Georg Philippe Telemann: Fantasie d moll, TWV 40:7, Spirituoso

Taneční improvizace na Telemannovu Fantasii d moll č. 2

Jana Semerádová – flauto traverso

Alice Petit – taneční improvizace

Georg Philippe Telemann: Fantasie d moll, TWV 40:7, Allegro

Taneční improvizace na Telemannovu Fantasii d moll

Jana Semerádová – flauto traverso

Alice Petit – taneční improvizace

Georg Philippe Telemann: Fantasie d moll, TWV 40:7, Dolce

Naslouchejte s námi půvabným příběhům, jejichž poselství je platné i dnes!

Vychutnejte si čtyři La Fontainovy bajky v podání skvělého Jiřího Lábuse s ochutnávkami z Telemannových Pařížských kvartetů.

Jiří Lábus – recitace

Collegium Marianum

Telemann, La Fontaine | Tircis a Amaranta

Kterak láska poznává se? To sladká muka jsou…

La Fontaine tepe nedokonalosti lidské povahy a nešvary dobové společnosti. Přitom jeho vlastní život byl jednou velkou vlnou pohoršení a nemravností. Snad si za své chyby mohl sám, snad měl i trochu smůly podobně jako Tircis. Vždyť co urazí muže více než odmítnutí…?

Jean de La Fontaine: Bajky, Tircis a Amaranta

Georg Philipp Telemann: Pařížský kvartet č. 6, Modéré

Jiří Lábus – recitace

Collegium Marianum

Telemann, La Fontaine | Dostavník a moucha

Distrait znamená „roztržitý, roztěkaný“. Telemann nápaditě využil k hudebnímu ztvárnění této emoce pulzující synkopy – a přesně taková neposednost a těkavost je typickou vlastností hlavní hrdinky bajky o dostavníku a mouše. Anebo moucha přesně ví, co dělá? Její příběh každopádně vystihuje lidskou nenechavost a nebetyčný pocit vlastní důležitosti…

Jean de La Fontaine: Bajky, Dostavník a moucha

Georg Philipp Telemann: Pařížský kvartet č. 6, Distrait

Jiří Lábus – recitace

Collegium Marianum

Telemann, La Fontaine | Havran a lišák

Legendární bajka o pýše, která předchází pád. Havran a lišák je mistrovskou zkratkou lidské ješitnosti a hlouposti. Stačí pár lichotek mlsného a zároveň vychytralého lišáka a domýšlivý havran – či vrána, chcete-li – zůstane o hladu. Však kdo by nechtěl být obdivován pro svůj krásný hlas! Věřit lichotníkům a pochlebovačům se ale nevyplácí…

Jean de La Fontaine: Bajky, Havran a lišák

Georg Philipp Telemann: Pařížský kvartet č. 4, Vite

Jiří Lábus – recitace

Collegium Marianum

Telemann, La Fontaine | Žába

A žába se nepřestala nadýmati, až pukla. Takových bloudů je svět plný…

La Fontaine charakterizoval své bajky jako malé komedie, jejichž jevištěm je celý svět. Mnohým z nich nepřisoudil šťastný konec, protože svět nebyl podle jeho názoru tak dobrý, jak by si přál. Jaké poučení přináší Žába? Nechtějme být něčím, čím nejsme. Buďme sami sebou!

Jean de La Fontaine: Bajky, Žába

Georg Philipp Telemann: Pařížský kvartet č. 6, Vite

Jiří Lábus – recitace

Collegium Marianum

Telemann, La Fontaine | Láska a Pošetilost

La Fontaine nepsal „jen“ o zvířátkách, ale bral si na paškál celou řadu lidských vlastností, se kterými se setkával v té nejvyšší francouzské společnosti – přímo na dvoře krále Ludvíka XIV.! První díl naší série je o Lásce a Pošetilosti (L´Amour et la Folie).


Jean de La Fontaine: Bajky, Láska a Pošetilost

Georg Philipp Telemann: Pařížský kvartet č. 6, Un peu gai

  1. Georg Friedrich Händel | Chaconne A dur Jana Semerádová, Erich Traxler 4:48
  2. Georg Friedrich Händel | Suita g moll | Passacaglia Jana Semerádová, Erich Traxler 2:25

Händel, Leclair | Chaconne pro princeznu

Anglická princezna Anna Oranžská se v osmi letech stala žačkou Georga Friedricha Händela, o němž se vědělo, že nerad dával lekce, ale, jak sám řekl, u Anny udělal jedinou výjimku, protože byla „flower of princesses“. Podle všeho byla skvělá cembalistka, dokázala zpívat z listu a vyznala se v komponování.

A právě ona byla inspiračním zdrojem nového CD Jany Semerádové Chaconne for the Princess.

2020, SU 4277-2

  1. Michel-Richard de Lalande | Grands Motets Collegium Marianum, Olivier Schneebeli 3:30

Michel-Richard de Lalande | Grands Motets

Královská kaple ve Versailles reprezentuje všechno, co byste očekávali od krále Slunce: přepych, velkolepost a majestát. Ludvík XIV. se zde účastnil mše každý den, vždy doprovázen vybranými členy královského dvora. Během pravidelné cesty ze svých komnat do kaple dokonce stíhal neformálně vyřizovat nejrůznější záležitosti...

Ludvík XIV. byl vůbec prvním, kdo ve Francii uvedl do kaple orchestr. Do jisté míry řídil i ruku Michela de Lalanda, který utvářel žánr "velkého moteta" tak, aby v nové kapli hudba zněla co nejpůsobivěji. Posuďte sami!

Vybraná nahrávka pro dnešní den pochází z desky Grands Motets, která byla natočena přímo v Královské kapli ve Versailles. Toto CD mohlo vzniknout díky dlouholeté spolupráci souboru Collegium Marianum a MHF Letní slavnosti staré hudby s Centre de musique baroque de Versailles.

  1. František Jiránek | Koncert pro housle, smyčce a basso continuo D dur: II. Adagio Collegium Marianum, Lenka Torgersen 4:00

Jiránek | Koncerty

Když si zadáte do vyhledavače na stránkách Supraphonu „Jiránek“, první na vás vyskočí Bob a Bobek…

„Málo známý skladatel XVIII. století,“ tak byl označen František Jiránek v katalogu výstavy historických sbírek pražské konzervatoře v roce 1920. Píše se rok 2020 a my můžeme s hrdostí označit tohoto houslistu a skladatele za „zaslouženě oblíbeného“.

Proč ale až dnes? Může za to především zmatení kolem jeho jména. V Dlabačově hudební encyklopedii ze začátku 19. století najdeme pouze jméno Antonín Jiránek, moderní muzikologii se naštěstí podařilo odhalit, že Dlabač se mýlil nejen v křestním jménu, ale i datech, a bylo možno odkrýt Jiránkovu identitu, poznat jeho zajímavý životní příběh a především, začít oživovat jeho dílo, které určitě stojí za pozornost.

A tak se dnes můžeme těšit z nemála houslových, hobojových, flétnových a také fagotových koncertů tohoto rodáka z Lomnice nad Popelkou, jenž u hraběte Morzina začínal jako „aulae prefectus“ (dveřník)….

2016, SU 4208-2

  1. Josef Antonín Sehling | Pastorella Dormi, tenellule Hana Blažíková, Markéta Cukrová, Collegium Marianum 5:58
  2. Josef Antonín Sehling | Chorus "Psallite Deo nostro" Collegium Marianum, Jana Semerádová 1:33

Sehling | Vánoce v pražské katedrále

Josef Antonín Sehling, rodák z Toužimi, měl výjimečné hudební nadání, studoval ve Vídni, byl zaměstnán jako houslista v kapele hraběte Morzina. Nejdéle působil u sv. Víta, kde se ucházel o kapelnické místo, ale neúspěšně, byť několik let za nemocného kapelníka zaskakoval.

Už se asi nedozvíme, z jakého důvodu hrál „jen“ druhé housle, i přesto, že mimo katedrálu dosahoval velkých úspěchů, například ke korunovaci Marie Terezie složil hudbu ke školské hře Judith.

Sbírka, která se po něm na svatovítském kůru dochovala, čítá na 591 hudebnin a obsahuje jak chrámové kompozice tak přetextované italské árie od tehdejších „hitmakerů.“

Z existenčních důvodů se živil jako kapelník ještě v několika pražských chrámech, v kostele sv. Benedikta na Hradčanech, u milosrdných bratří v kostele sv. Šimona a Judy a u maltézských rytířů v kostele Panny Marie pod řetězem. Přivydělával si též hraním v orchestru Divadla v Kotcích, pro které zkomponoval hudbu k pantomimě…

Nepřipomíná vám/nám to něco?

2014, SU 4174-5

  1. Jan Dismas Zelenka | Lamentace proroka Jeremiáše | Lamentatio II pro alt, dva hoboje in ripieno, smyčce a basso continuo Damien Guillon, Collegium Marianum, Jana Semerádová

Zelenka | Lamentace proroka Jeremiáše

Zelenkovy Lamentace byly provedeny na první ranní modlitby Zeleného Čtvrtku, Velkého Pátku a Bílé Soboty spolu s responsorii, chorály a lekcemi.

Mnohé by asi zajímal Zelenkův osud, proč přijal jméno Dismas, co tak vážného mohl provést, že se po celý život kál. To by byl možná zajímavý námět pro film, ale mnohem vzrušující by bylo tušit jeho zvukovou představu. Zda-li se svým pojetím blížíme jeho ideálu a zda onen ideál odpovídal tomu, jak tehdy hudebníci hráli. Kdoví, možná byly tyto aspekty úplně vedlejší a šlo především o text a rétoriku.

Zelenkovy Lamentace jsou jako duchovní nadčasová opera, při níž prožíváme spolu se zpěváky Jeremiášův pláč, hlásáme jeho poselství a na konci všichni jedním hlasem zvoláme „convertere“: je to stále stejná touha po obrácení, po změně, zachování naší země pro další generace.

2014, SU 4173-2

  1. Johann Sebastian Bach | Susser Trost, Mein Jesus Kommt, BWV 151 Simona Saturova, Collegium Marianum, Jana Semerádová 8:25

Gloria | Sladká útěcha z Bachovy kantáty BWV 151

Simonu Šaturovou a soubor Collegium Marianum pojí nejen nahrávka, která nese radostný název – Gloria – ale i dlouholeté přátelství. Souznění jejího průzračného hlasu se zvukem barokních nástrojů jsme zažili už před lety na jednom z prvních koncertů Letních slavností staré hudby, kde s námi zpívala Zlatý věk ve Vivaldiho serenatě.

CD Gloria jsme nahrávali v maltézském kostele Panny Marie pod Řětězem a asi nejmystičtější moment nastal, když Simona začala zpívat sladkobolnou ukolébavku Tarquina Meruly s Janem Krejčou. To se zastavil čas.

A s Bachovými áriemi se zase čas rozběhl a přinesl nám tolik kýženou „sladkou útěchu“ a radost.

  1. Antonio Vivaldi | Trio pro housle, loutnu a basso continuo g moll, I. Andante molto Collegium Marianum, Jana Semerádová 3:02
  2. František Ignác Antonín Tůma | Partita pro flétnu a basso continuo C dur, Bourlesque Collegium Marianum, Jana Semerádová 1:40

Musici da camera

Vrtbovská zahrada je v těchto dnech bohužel veřejnosti uzavřena. Připomeňme si ji alespoň jako místo, kde možná sedával i Antonio Vivaldi. Její zakladatel, Jan Josef Vrtba, byl pro Vivaldiho mecenášem nejvyšší společenské kategorie: jako nejvyšší purkrabí například nesl Karlu VI. korunu při korunovaci a během obřadu ji pomáhal králi nasadit. Vivaldi tomuto šlechtici věnoval 12 koncertů a 2 loutnová tria. Není tajemstvím, že Vrtba sám na loutnu hrál. Koneckonců to byl tehdy módní nástroj šlechticů střední Evropy.

Zavedeme Vás dnes do časů, kdy šlechtici a panovníci ctili ducha (hudební) harmonie. S komorní hudbou navštívíme sály a salóny pražských paláců, kde hráli skvělí hudebníci k potěše svých pánů. Vedle již zmíněného Vivaldiho se na těchto koncertech objevovali hudebníci méně známých jmen, jako byl Gottfried Christian Postel, Johann Georg Orschler či Antonín Reichenauer. Objevte tyto mistry společně s námi.

Při poslechu hudebních ukázek se můžete Vrtbovskou zahradou projít alespoň virtuálně.

 

2012, SU 4112-2

  1. Jan Dismas Zelenka | Immisit Dominus pestilentiam | Parcite boni angeli. Aria Collegium Marianum, Jana Semerádová 2:09
  2. Jan Dismas Zelenka | Attendite et videte | Deo subjecta Collegium Marianum, Jana Semerádová 3:20
  3. Jan Dismas Zelenka | Attendite et videte | Adoramus te, Christe Collegium Marianum, Jana Semerádová 2:24
  4. Jan Dismas Zelenka | Deus Dux | Da robur, fer auxilium Collegium Marianum, Jana Semerádová 3:48

Zelenka | Sepolcri

Jedny z prvních skladeb, které Zelenka napsal, byla tři sepolkra určená pro pražské Klementinum - Immisit Dominus pestilentiam (ZWV 58, 1709), Attendite et videte (ZWV 59, 1712) a Deus, dux fortissime (ZWV 60, 1716).

Prováděla se na Velký pátek v kostele Nejsvětějšího Salvátora u Božího hrobu. Zelenka osobně řídil roku 1709 v tomto kostele provedení prvního sepolkra. Připomeňme si tři ukázky z těchto kantát ve Svatém týdnu, resp. jeho Velikonočním triduu, na Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílou Sobotu.

Sepolkra zněla v jezuitských chrámech u Božího hrobu, kde byla po velkopátečních obřadech – které tehdy probíhaly ráno – uložena nejsvětější svátost. Osvětlený Boží hrob byl místem pro celodenní adoraci a rozjímání Kristovy vykupitelské smrti. Tu přibližovaly i alegorické výjevy a scény, které boží hrob zdobily; i jeho stavba byla koncipována podobně jako kulisy barokního divadla.

Hudební produkce se odehrávaly večer, po kajícím procesí pořádaném odpoledne Větší mariánskou družinou a po nešporách, v kostele sv. Salvátora.

O tom, že Zelenkova sepolkra byla šířena v Čechách svědčí mnohé opisy árií, v roce 1729 si je pořídil také skladatel Šimon Brixi a jeho zájmu o dílo staršího kolegy se nelze podivovat. Zelenkova sepolkra jsou osobitá díla, která již vykazují všechny znaky skladatelova nanejvýš pozoruhodného kompozičního stylu:  tendence k expresivní, často truchlivě působící melodice a sklon k pečlivě vypracovaným fugám s pozoruhodnými tématy.

Sotva je možno si představit působivější použití sboru Da robur, fer auxilium (Dej sílu, přines pomoc) než v poslední části sepolkra Deus, dux fortissime.

 

2011, SU 4068-2

  1. František Benda | Sonáta pro létnu a basso continuo e moll, Flute Sonata in E Minor, L. III:57: III. Presto Jana Semerádová, Bertrand Cuiller 3:32

Sólo pro krále

Vzpomínka umělecké vedoucí Jany Semerádové na nahrávání sólové desky:

Venku třeskutý mráz a v Anežském klášteře nás rozehřávala hudba skladatelů, kteří působili na dvoře největšího flétnisty mezi králi – Fridricha II.

Na svém dvoře hostil i takové myslitele jako byl Voltaire. Jednou mu král poslal lístek, na kterém stálo:

Venez souper à Sans Souci.

Co odpověděl Voltaire? Ga.
(J´ai grand appétit.)

 

 

2012, SU 4087-2

Přívaly pláče
dokážou překonat muka.
Když ty, Ježíši, jsi mou hvězdou,
já pokorně poklekám
u tvých nohou.

Antonio Caldara | Maddalena ai Piedi di Cristo

Árie Magdalény „Per il mar del pianto mio disprezzar saprò le pene“ (Přívaly pláče dokážou překonat muka) v podání Hany Blažíkové dojme svou niterností, která je podpořená její výmluvnou barokní gestikou.

Oratorium Maddalena ai piedi di Cristo Antonia Caldary je kompaktním, vyzrálým dílem, jehož zásadním tématem je vnitřní konflikt mezi dobrem a zlem.

Nerozhodná Magdaléna, nabádána svoji sestrou Martou ke kajícnosti, prožívá vnitřní boj, který o její duši svádí Nebeská a Pozemská láska.

DVD vzniklo v roce 2010 ze živého záznamu provedení na Svatováclavském hudebním festivalu.

  1. František Jiránek | Koncert pro fagot, smyčce a basso continuo g moll Sergio Azzolini, Collegium Marianum 5:20

Jiránek | Koncerty a sinfonie

Život Františka Jiránka je spjat s hrabětem Morzinem, jenž si na Malé Straně vydržoval věhlasný orchestr složený z nejlepších hráčů své doby. Morzin byl velkým milovníkem Vivaldiho děl, ostatně první vydání Čtvera ročních dob bylo dedikováno právě Morzinovi. Mimo jiné Jiránek byl hrabětem vyslán do Itálie, kde se stal Vivaldiho žákem.

V Morzinově kapele byl zaměstnán skvělý fagotista, pro něhož nejenom Jiránek, ale i Vivaldi napsali nejeden koncert. Originální první větu z koncertu g moll se vstupní kadencí zahraje „kouzelník“ svého nástroje, fagotista Sergio Azzolini.

Říjen 2010, SU 4002-2

  1. Václav Karel Rovenský | Maria, pole vznešené, ctnosti květem okrášlené Marian Krejčík, Collegium Marianum 2:39

Rorate coeli | Advent a Vánoce v barokní Praze

Úvodní skladba alba Rorate coeli byla nahrána bez jakéhokoliv střihu. Nahrávku si můžete vyslechnout tak, jako byste byli při nahrávání s námi.

Jedná se o první skladbu z dalšího titulu v řadě „Hudba Prahy 18. století“, album je věnováno adventní době s díly pražských autorů, kteří mají výsostné postavení v našem repertoáru již od dob založení souboru.

Říjen 2010, SU 4002-2

  1. Šimon Brixi | Graduale Pro Dominica Quinquagesima Proprium a moll Hana Blažíková, Collegium Marianum 3:34

Brentner | Koncerty a árie. Hudba Prahy 18. století

„Tu es Deus“, offertorium Šimona  Brixiho, je první nahrávkou, kde s námi vystupuje naše dvorní zpěvačka Hana Blažíková.

Je typickým příkladem virtuózní árie ovlivněné italským stylem.

Tímto Brentnerovským albem se uvedla nově vznikající řada „Hudba Prahy 18. století“ vydavatelství Supraphon, která dnes čítá téměř 20 titulů nahraných předními českými interprety.

Hudební režie: Jan Matoušek, mistr zvuku: Miroslav Mareš
Červenec 2009, SU 3970-2